Moje poslední zkušenost je natolik silná, že ji se svolením obou partnerů s mírným zkrácením zveřejňuji.
15.11. 2018 Dobrý den, paní Zelinková,
po dnešním telefonátu s Vámi a na doporučení mé spolužačky se na vás obracím s prosbou o možné setkání. Jen krátce.
6 let žiji s partnerem. Došli jsme do takového stavu agresivity z jeho strany, že jsem se nyní musela odstěhovat. Včera jsem si koupila vaši knihu Mám dyslexii a zhltla jsem ji okamžitě. Partner má od dětství dyslexii, ale spíše se za ni doposud styděl a tak jsme to neřešili a já mu to nepřipomínala. Až po přečtení knihy jsem si uvědomila, že to vše mohou být projevy dyslexie, za které on nemůže. Za to vše já jej peskuji a napadám a tím pádem je agresivní. Jsem studovaná horem dolem tak "očekávám" i to samé od druhého. Myslím, že Vaše kniha mi otevřela obzory, vhrkla slzy do očí a možná i možnosti setrvání a navrácení se do vztahu.
Partner je umělecký kovář - 40 let, přes den musí spát, absolutně mu nejdou nastavit priority, plánování. Špatně se orientuje ve společnosti, chce najednou zmizet, či skáče do řeči .... S pozdravem jeho partnerka, která to možná celé pochopí a zkusí změnit chování a přístup.
15.11. Dobrý den,
moc děkuji za pochvalu knížky. Autorovi vždy udělá radost, když jeho práce k něčemu je. Obávám se, že Váš partner nebude mít o diagnostiku zájem. Alespoň ne hned. Spíše mu řekněte o knížce popř. upozorněte na některé pasáže. Hlavně na něj nechoďte razantním způsobem, že teď se vše změní. Bojoval-li někdo sám s obtížemi, potlačoval je v sobě, bude vše trvat dlouho. Zvažte, zda chcete přijít na konzultaci nebo si raději sednete s partnerem a popovídáte si..
15.11. Paní Zelinková, děkuji za reakci,
s tím tlačením máte velkou pravdu, tlačím na něj totiž celou dobu, co spolu jsme (ale s nevědomím, že to je takto celé špatně). Ráda bych na konzultaci přišla a prosím o termín. S partnerem se budu snažit polehoučku, až to bude vhodné, zítra mě pozval na výlet. Žijeme teď každý odděleně. Je to mé téma a myslím, že jsme se sešli v té hodně komplikované kombinaci. A to je možná výzva (možná ne).
Děkuji a těším se na setkání.
19.11. Dobrý den, paní Zelinková,
naposledy v mailu jsem žádala o termín konzultace jen pro sebe a Vy jste mi radila, abych na partnera netlačila. A on mi dnes po několika dnech povídání si o vaší knížce sdělil, že by se rád s vámi setkal neb poprvé v životě vidí v něčem smysl a dává mu to vše najednou velkou logiku, a že prý je to trefa do černého. Poprvé jej vnímám, že má drive a že to chce řešit. A z toho, co jsem mu předčítala na závěr řekl, že jste vše ( a to jsem mu zdaleka nečetla vše) neuvěřitelně vystihla, a proto že by se s vámi rád setkal, jako s člověkem, který tomu rozumí a jemu by mohl porozumět. Moc děkuji za termín, kam bychom rádi přišli oba.
Sešli jsme se za několik dní. Pan Míla mě podezíral, že jsem knihu psala podle něho. Vzpomínal na období školní docházky, odkud pramení jeho současné psychické obtíže. I kdyby vše byla je z 50% pravda, je to hrozný obrázek našeho školského systému. Bohužel to není zkušenost jediného dospělého. Diagnostikou jsme se nezabývali, protože to v současné době není priorita. Ani jsem se nesnažila řešit partnerské vztahy, protože to není moje profese. Pan Míla popisoval své obtíže, se kterými se potýká v dospělosti, od prvotních permanentních pocitů méněcennosti až po nynější úspěchy, ke kterým ale vedla strastiplná cesta. Důležité bylo, že si partneři některé sporné body soužití vyjasnili a odcházeli s pocitem, že chtějí za předpokladu vzájemné tolerance a pochopení svůj vztah obnovit.